bahenní koupel při východu slunce

Včera jsme byli na dva kempovat! Tento kemp byl určen jen pro prváky naší školy. S námi jen vycestovalo několik jendinců z druhého ročníku, kteří pro nás tuto akci pořádali. Začalo to v pondělí ráno, kdy jsem vůbec nechtěl vstát.  Bylo 7:15 a za několik málo minut už jsem byl připravený s plnou taškou věcí, spácákem a dobrou náladou před autobusem, kterým jsme jeli asi dvě hodinky než jsme dorazili na místo určení. Na gmailu byly rozeslány informace o skupinách, ve kterých jsme měli zůstat až do konce kempu. Každá skupina si měla vymyslet hymnu a vlajku. Naše skupina se jmenovala: Elephant a hymna jménem: Don't drop the elephant! Samozřejmě jsme hráli tuny aktivit, jak v týmech tak i po jednotlivcích, což byla neskutečná sranda. Večer, po večeři - myslím, že to byly hamburgery, nám druháci zavázali oči červeným šátkem. Utvořili jsme řadu a chytli se za ramena. Slepý průvod se dal do pohybu a já minimálně 15krát zakopl, což způsobilo řetězovou reakci dvacet metrů dopředu. Každopádně jsme se procpali mezi dveře  a vešli do místnosti, kde se aktivity normálně konaly, avšak tuto noc tam uprostřed plálo neskutečné množství svíček, které utvářeli nádherný obrazec: Srdce a first year 2016. Řekli nám, že jde o Candly night ( noc svíček), kdy kdokoliv z nás, když cítí potřebu, může jít do prostřed a sdílet s ostatními, co jen chce. Mohlo to být příběh, nebo zpěv, cokolik. Bylo to hodně dojemný, téměř každý druhý brečel, včetně mě - a jak. Druhý den ráno po snídani, jsme byli informováni o mega hře o 9 stanovištích, kde jsme museli použít jak naší sílu, ale taky i mozek. Běhali jsme po celém kempu a plnili stanoviště jedno bizardnější než druhé, bohužel jsem nevzal mobil s sebou, abych to natočil / vyfotil, ale kdybych to udělal, asi bych o něj snadno přišel, protože na scénu přišlo stanoviště, kterého jsme se nejvíce obavali. Koupel v bahně. Probíhalo to následnovně. Běhali jsme jednotlivě dolů k velikému bahnu přes který byly natažený provazy a my je museli podlést a proplazit se na konec, takže ať jsme chtěli, či ne, každý z nás byl totálně od bahna! Tím se vytvořila neskutečně veliká fronta na sprchy, které byly ovšem velmi ledové. Naštěstí jsem byl mezi prvními, takže jsem pak nemusel čekat a na oběd, rizoto, kde jsem zaujal 2. místo ve frontě. Krátce po 4. hodině jsme smutnými obličeji opustili tak krásné místo a odebrali se zpátky do školy. Jsem strašně rád, že jsem mohl být součástí a nikdy na tento kemp nezapomenu.

UWC Costa Rica - Tomáš Dandáš

400 MN Iglesia catolica
Santa Ana
10901
tomas.dandas@uwccostarica.org