Řádění v barvách semaforu

Bylo tu páteční slunko, které pokrylo celou školu teplou peřinkou a nabíjela líné ospalce ve vyhřátých postelích energií potřebnou k dnešnímu večeru. A proč?

Jedna z rezidencí se rozhodla, že uspořádá tu největší párty celého školního roku. Všichni byli natěšeni a napjati, jak to celé bude probíhat. Samozřejmě jsme museli jít do školy, a tak se párty zdála býti dobrým začátkem tolik vytouženého víkendu.

Po celý týden kluci z Mal pais, ta rezidence, lepili všude možně nálepky se semaforem, který byl symbolem celé party. Na setkání celé komunitě vyhlášeli oficiálně datum a místo konání. Pátek, 30. ledna 2015. Po té nám pustili video - 1. ze 3 částí, které bylo úžasný a  každé to video bylo mistrovský kousek. Měli jsem tudíž velmi velká očekávání, ale kluci nezklamali.

Na Facebooku poslal zástupce Mal Pais zprávu: MAL PAIS PARTY AT 8:30, BE EXCITED!! - Mal pais párty v 8:30, těšte se!! Dále podal instrukce, že se máme obléci do jedné ze tří barev - zeléné, žluté, červené = barvy semaforu. Barvy měly také i význam - červená - jsem zabraný/á, někoho mám, žlutá - zabraný/á, ale možná se seznámím s někým novým, zelená - jsem volný/á, hledám.

Všichni jsme se tedy oblékli, já do zelené a pomalu se začali shromažďovat u hlavného chodu rezidence. Zde stál jeden její zástupce, který kontroloval lidi, zda zaplatili a pak je pouštěl dál. Ano, byla to placená párty, protože aby bylo možno ji uskutečnit, bylo zapotřebí hodně peněz. Vstupné činilo 500 colonů, což je asi 20 korun. Také dva dny před párty prodávali koláčky a horké čokolády,  aby měli peněz ještě víc. Každopádně párty tu byla a my jsme šli dovnitř. Kluci opravdu hodně zamakali. Zakryli světlá místa černými potahy, přinesli hodně světel a byl tu dokonce i bar, ale samozřejmě s nealkoholickými nápoji - kola, sprite atd. Na začátku jsme zkoukli poslední část videa a pak začali tančit a tančit. Hrály zde písníčky všeho druhu, a proto každý si mohl zatančit a vyblbnout na svou oblébenou píseň. Dovádělo se do půlnoci a pak jsme bohužel museli jít spát, protože to tak bylo domluveno, že se bude pařit dvě hodiny po nočním klidu, který je v 10 hodin večer.

Byla to neskutečná, nezapomenutelná událost a je škoda, že je jen jednou ročně. Myslím si, že se jim to hodně povedlo a jsem rád,  že jsem mohl být součástí právé kostarické párty.